Barion Pixel

Příběh vědkyně Soni Pekové –

Molekulární genetička s úspěšnou kariérou ve výzkumu i laboratorní diagnostice ve veřejných i soukromých insitutích a laboratořích. Sama sebe popsala jako laboratorní myš, která nestojí o veřejnou pozornost. Díky svým počinům a názorům se ale Soňa Peková stala jednou z výrazných postav koronavirové krize v Česku.

foto:archiv

Špičková vědecká kariéra

Narodila se a vyrůstala na Slovensku, do Česka ji ještě během existence Československa přivedla studia medicíny. Studovala všeobecné lékařství v Hradci Králové, už během studia ji to ale nejvíce táhlo do laboratoře. Po medicíně zamířila do Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a následně pokračovala do Ústavu hematologie a krevní transfúze a do Laboratoře klinické biochemie, hematologie a imunologie v Nemocnici na Homolce. V roce 2006 dokončila doktorát v oboru Molekulární biologie, genetika a virologie a získala atestaci v oboru molekulární genetiky. Po jedenácti letech ve státních a veřejných institucích přešla v roce 2009 do soukromého sektoru a působila postupně na vedoucích výzkumných pozicích v několika soukromých laboratořích, včetně Laboratoře molekulární diagnostiky Chambon (později Synlab Genetics) financované podnikatelem a lobbistou Romanem Janouškem. V roce 2017 získala atestaci v oboru mikrobiologie a v roce 2019 založila vlastní soukromou laboratoř Tilia Laboratories, která se zabývá molekulární genetikou a molekulární mikrobioologi, a to jak humánní, tak veterinární. Soňa Peková je také soudní znalkyní v oborech molekulární biologie, molekulární genetiky a molekulární mikrobiologie.

Respekt k přirozenému chodu života

V rozhovoru, který poskytla v roce 2013 serveru Novinky.cz, zmiňuje svou po dědečkovi zděděnou pracovitost a lásku k laboratorní práci, jež je charakteristická pro celou její rodinu a ji samotnou vedla mimo jiné k odkládání mateřství do relativně pozdějšího věku. Syna Tobiáše porodila v 39 letech. I jako vědkyně s přístupem ke špičkovým technologiím vyjadřuje Soňa Peková velký respekt k přirozenému chodu života.

foto: archiv

 Podle svých slov by sama za sebe nikdy nepřistoupila na umělé oplodnění a je si dobře vědomá možných úskalí komercionalizace vědeckých objevů: „Lidstvo žije nezdravým způsobem. Degenerujeme, protože se nehýbeme, jenom sedíme, pijeme moc kávy, alkoholu, kouříme, špatně jíme, ženeme se do záhuby. Přitom si nepřipouštíme nějaké nemoci. Nemyslím, že bychom se měli nechat vyšetřovat, jak se nám nabízí na každém rohu v různých reklamách. Důležitější je ohlédnout se, podívat se na svoje rodiče a pouze to, co měli oni, budeme mít i my. Není dobré nechat se masírovat promyšlenou propagandou a chodit na různé testy. Nic takového. Nejlepší je žít v klidu, v souladu se sebou a okolním světem,“ uvedla v citovaném rozhovoru.

První otestovaní s Covidem a nepříznivá reakce státu

foto: databanka, freepik

Díky svým letitým zkušenostem byla Soňa Peková ve chvíli, kdy se v Česku začaly objevovat první případy nákazy, schopná provádět testy na SARS-CoV-2, který způsobuje Covid-19. Vyvinula vlastní funkční test a oznámila pražské hygieně, že je připravená. A byla to právě její laboratoř Tilia Laboratories, jež jako první nestátní zařízení otestovala a odhalila Covid-19 u dvou lidí, kteří o testovánísami zažádali. Na začátku března 2020 však bylo testování povolené jen Národní referenční laboratoři

Státního zdravotního ústavu a soukromé subjekty se na něm podílet nesměly.   Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na tiskové konferenci obvinil Soňu Pekovou z neodborné manipulace se vzorky nakažených osob, kvůli které je vědkyně v karanténě. Jeho tvrzení se nezakládalo na pravdě a zmatený ministr se o pár dní později Pekové veřejně omluvil.

Povolení testovat však s omluvou nepřišlo. Naopak, i když stát usoudil, že je na čase vpustit k testování i soukromé subjekty, laboratoř Tilia svolení nedostala, neboť podmínky pro soukromé subjekty byly nastavené tak, že je tato v té době již široce medializovaná laboratoř nesplňovala. Komunikační kanály Tilia Laboratories zaplavily dotazy a zprávy občanů, kteří chtěli otestovat a nebo, a to asi ve většině případů, hlavně vyjádřit Pekové podporu. Ta tak k času stráveném v laboratoři, kde mimo jiné v době zákazu testování vyvinula nový a dle jejích slov efektivnější test na SARS-CoV-2, musela přidat ještě čas na vypořádání dotazů veřejnosti i novinářů. Těm se mimo jiné svěřila, že má od svých spolehlivých zdrojů informace, že se na ni stát chystá zakleknout kvůli tomu, že odhalila jeho nepružnost. Zároveň v té době zmínila jako jeden z možných důvodů, proč je státu nepohodlná, své spojení s laboratoří financovanou Romanem Janouškem: „Jsem prý Janouškova holka. To je naprosto směšné, já toho pána ani nikdy neviděla. Ale jsem velmi hrdá na laboratoř Chambon, do které pan Janoušek investoval. Dělali jsme velké věci. Poté, když srazil tu ženu svým autem, smetlo to všechno. Bohužel i tu laboratoř,“ řekla Peková v březnu serveru Novinky.cz.

foto:databanka, freepik

Umělý původ viru?

V druhé polovině března 2020 Tilia Laboratories nakonec dostala povolení připojit se k soukromým subjektům, které mohly provádět testy na Covid.  Mediální prostor, který celá kauza Pekové vytvořila, využila vědkyně i ke sdílení informací, jež se jí podařilo zjistit o viru SARS-CoV-2. V rozhovoru pro Radiožurnál uvedla, že je virus dle jejího názoru umělého původu, protože se chová nestandardně, nevyvíjí dobrou imunitu a má další charakteristiky, které nejsou u přírodních virů známé. „Jemu nejbližší příbuzný je SARS z roku 2003 a druhý nejbližší je netopýří koronavirus, a všechno ostatní je hrozně daleko. Jsem přesvědčená, že toto nevzniklo zásahem přírody, ale vytvořil to člověk, protože si neumím představit, že by se to v přírodě takhle překotně vyvinulo,“ řekla Peková. Zároveň vyjádřila naději, že takovýto druh viru rychle vymizí.

Návrh na vyznamenání a obžaloba

foto: databanka, freepik

V létě 2020, po odeznění první vlny koronavirové krize, prohlásila Soňa Peková, že původní virus z české populace prakticky vymizel a nemá sílu se vrátit. Varovala nicméně před rekreačními cestami do zahraničí, které by mohly vyústit v zavlečení nové mutace viru do Česka. Za její zásluhy „v boji proti pandemii koronaviru“ navrhl v létě 2020 Senát Soňu Pekovou na státní vyznamenání. Zhruba ve stejné době také skončilo více než šest let trvající vyšetřování a státní zástupce podal obžalobu z trestné činnosti, k níž mělo

docházet v laboratoři Chambon, kde Peková pracovala v letech 2009 až 2014. Soňa Peková je spolu s lobbistou Romanem Janouškem a dalšími třemi lidmi obžalovaná z trestných činů podvodu a neoprávněného podnikání. Laboratoře měly podle obžaloby vykazovat pojišťovnám méně náročné úkony jako náročnější a dražší testování. Peková obvinění již dříve odmítla se slovy: „Obvinění formulované panem Dadamem (státní zástupce, pozn. red) je zcela vykonstruované a nesmyslné a vzniklo na podkladě politické kauzy zaměřené proti aktivitám pana Janouška.“

Konec vědkyně v mainstreamu

Názor Pekové o umělém původu viru se stal velmi populární v alternativních a tzv. konspiračních médiích, která jej ráda používají jako důkaz pro svá nejrůznější tvrzení o epidemii Covid-19. V průběhu léta 2020 vyjádřila Peková také pochybnost o tom, zda je možné na takto nestabilně se chovající virus vyvinout účinnou vakcínu. V mainstreamovém veřejném prostoru sklízí Soňa Peková za své názory kritiku. Když na podzim a v zimě přišly další vlny epidemie, vyčítala média ústy novinářů i nejrůznějších oslovených odborníků Pekové její dřívější tvrzení o tom, že virus zeslábne a zmizí a že žádná další vlna nebude. Tento názor ale Soňa Peková dále hájí s tím, že virus z dalších vln je zcela jiný než původní a původní mutace podle ní opravdu vymizela. A s tím (alespoň prozatím) v podstatě mizí stopa Soni Pekové coby vědkyně z mainstreamového veřejného prostoru. Stala se osobou pro mainstream nevěrohodnou a není výjimkou, že ji novináři přímo nebo nepřímo řadí rovnou po bok konspiračních teoretiků.